Z kraje bych to asi chtěla shrnout. Na základních školách probereme od 6. do 9. třídy celé dějiny. Od vzniku života, přes vývoj člověka, Řecko a Řím, Sámovu říši, až po moderní dějiny. Střední školy většinou vše shrnou za 2 roky, jako takové připomenutí, na gymnáziích spíše o doplnění detailů. Otázkou ale zůstává, jestli je dobré věnovat hodně času dávným dobám na úkor událostí, co tu byly poměrně nedávno.
Mě osobně vývoj člověka nikdy nebavil. Látka mi přišla zajímavá, až když jsme začali brát Přemyslovce. Pro většinu studentů znamenají 1. i 2. světová válka nejzajímavější témata. S tím mohu souhlasit. Když si vzpomenu na naši 9. třídu, tak právě 2. světová válka přišla na řadu zhruba z kraje 2. pololetí a následující události až po přijímacích zkouškách, kdy už všichni byli duchem skoro pryč. Nepřijde mi ale fér, abychom se o politických událostech u nás v 50. letech, o ruské okupaci, nebo o Sametové revoluci dozvěděli jen okrajově. Vždyť to není taková minulost. Protesty na Národní třídě zažili moji rodiče, okupaci zas prarodiče. Ale nebýt jich, moc toho ze základní školy nevím.
Po přestupu na střední jsme opět začali pravěkem. Jak zajímavé. Dá se říct, že jsme si celé učivo probrali znova, ale s nástupem světových válek přišla změna. Učitel do výuky zapojil projekty, abychom vyzpovídali naše prarodiče o životě před rokem 1989, a celé mi to hned přišlo zajímavější a záživnější. Na jeho způsobu výkladu bylo vidět, že mu nic není jedno, a že mu záleží na tom, abychom si alespoň právě moderní dějiny pamatovali.
Doufám, že takto podobně to bude chodit i v jiných školách, i když opravdu musíte mít štěstí na učitele. Kdo se bude řídit přesně podle předpisů vzdělávacího programu, tomu zbyde na nejdůležitější informace hrozně málo času.
Za 30 let se zase bude mluvit jinak, studenti se třeba budou učit o letošní demonstraci proti našemu premiérovi nebo o přetrvávajících neshodách mezi USA a Čínou. Až čas ukáže, jako to všechno dál bude.